Délka těhotenství
Normální délka těhotenství je přibližně 9 kalendářních měsíců, 10 lunárních měsíců, 40 týdnů a 280 dní. Většina lékařů, sester a i mezi lidmi je rozšířené užívat spíše týdny než měsíce, ale i ty jsou mezi lidmi v oblibě. Dny se vlastně moc nepoužívají, pokud se mluví o délce těhotenství.
Čím dříve se dítě narodí, tím více je ohroženo mnoha riziky. Musí se potýkat s adaptačními problémy, jako je dýchání, udržení správné teploty, přijímání potravy nebo infekce. Řada novorozenců pak bojuje o svůj život v inkubátorech několik týdnů až měsíců.
Hranicí pro předčasný porod je 38. týden těhotenství a váha dítěte menší než 2kg. Tedy pokud se dítě narodí př. ve 36. týdnu a má 2,5kg pak doktor nemusí označit dítě za předčasně narozené. Zase naopak, pokud se dítě narodí v termínu a má pod 2kg není sice označeno za předčasně narozené, ale i tak je většinou posláno do inkubátoru jelikož má stejné nebo podobné problémy co předčasně narozené.
Extrémně předčasný porod je v 28. - 30. týden. Velmi extrémně předčasný porod je pak ve 24.- 25. týdnu. Tyto děti pak mají ve většině případů problémy v budoucnu často s plícemi a i s dalšími orgány jelikož v té době nemají natolik své orgány vyvinuty, aby se neobešli bez přístrojů. Dnešní věda dovede lecos, ale není natolik vpředu, aby dokázala těmto malým tvorečkům pomoci dovyvinout jejich nevyvinuté nebo málo vyvinuté orgány.
Novorozenci, kteří váží pod 2500 gramů, jsou označováni za novorozence s nízkou porodní hmotností, pod 1500 gramů s velmi nízkou porodní hmotností a pod 1000 gramů jde o extrémně nízkou porodní hmotnost. Prognóza dítěte závisí na jeho zralosti a okolnostech porodu.
Proč se dítě narodí příliš brzy, se nedá vždy stoprocentně vysvětlit. Rizikové faktory jsou na obou stranách, jak na straně matky, tak na straně plodu. Ke všemu některé z nich lze ovlivnit, jinačí bohužel nikoli. Mezi nejčastější příčiny patří: závažné systémové nemoci zjištěné ještě před těhotenstvím (vysoký krevní tlak, poruchy jater, cukrovka), nemoci spojené s těhotenstvím (preeklampsie, eklampsie, těhotenská cukrovka), infekce močových cest, gynekologické záněty, poranění a jiné změny na děložním hrdle apod. Rizikovým faktorem je také předcházející těhotenství, které skončilo předčasně nebo neúspěchem nebo předchozí těhotenství bylo samo rizikové apod. Příčiny ze strany plodu mohou zahrnovat vícečetné těhotenství, vrozené anomálie nebo genetické vady. Navíc komplikace mohou způsobit i poškození placenty, plodových obalů apod.
Nezralý novorozenec je bezprostředně po porodu svěřen do péče neonatologa. Nezralost představuje pro dítě mnoho rizik. Nedonošený novorozenec má jen minimální vrstvu podkožního tuku a velmi malou schopnost udržovat stabilní tělesnou teplotu. Proto jsou umísťováni do inkubátoru. Děti jsou také významně ohroženy respiračními obtížemi. Po narození jde o syndrom respirační tísně RDS, později pak o chronické postižení plic. Při nutnosti dlouhodobého podávání kyslíku (oxygenoterapie) může být nežádoucím účinkem porucha sítnice, tzv. retinopatie nedonošených, která může vyústit v trvalé poškození zraku. Dalšími rizikovými stavy novorozence jsou poruchy krevní cirkulace nebo postižení mozku. Nedonošené dítě navíc nemá prakticky žádnou obranyschopnost a boj s infekcí je pro lékaře prvořadým úkolem.
24. týden je v Česku považován za hranici životaschopnosti. Pro záchranu dítěte, které se narodí po tomto termínu, už jsou lékaři povinni udělat maximum. Jak se dítě vypořádá s předčasným příchodem na svět a jaké budou následky, však většinou ukáže až čas a většinou má nějaké potíže, je jen malá pravděpodobnost, že dítě v pozdější době nemá zdravotní problém.