nemoci a vnější vlivy

Nemoci

V 60tých letech se běžně vyskytovaly dvě pohlavně přenosné choroby - kapavka a syfilis. Obě se daly léčit. V současné době se počet pohlavně přenosných chorob blíží třiceti. Některé jsou příčinou neplodnosti, která je stále větším problémem, některé přenosem z matky na dítě v průběhu těhotenství způsobují vrozené vady, z nichž některé jsou neslučitelné se životem. Ostatní pohlavně přenosné choroby jsou minimálně značně nepříjemné. Dospívající dívky jsou navíc výrazně citlivější k infekci než dospělé ženy. Například mají o 800 % větší riziko rakoviny děložního hrdla než ženy. Důvodem je nezralost děložního hrdla (cervikální ektopie) a nevyzrálost imunitního systému.

Těhotenství a virová onemocnění:

Virová onemocnění mohou negativně působit na plod. U některých velmi razantně, u některých je riziko malé až nepatrné.
Například u herpes genitalis je ale pravděpodobnost poškození plodu během těhotenství nižší než 1%.

Pro srovnání - obecné riziko poškození plodu platné pro celou populaci je asi 4%. Výjimku tvoří výsev oparu v období těsně před porodem se riziko prudce zvyšuje asi na 40-50% a plod je ohrožen generalizovanou infekcí. V tomto případě je nutná léčba při hospitalizaci. Během těhotenství jsou antivirové preparáty v mastích nebo krémech zpravidla dostačující a nemají negativní vliv na plod.

Těhotenství - nemoc a vnější vlivy:

Při návštěvě jakéhokoliv lékaře obecně platí, že ho nejprve musíte upozornit na své těhotenství. Existuje spousta alternativních způsobů léčby. Je důležité nic nezanedbat a vždy je lepší poradit se s odborníkem.

Rizika rentgenování:

Při normálním snímkování není důvod se obávat. Většina vyšetření se provádí dávkou hluboko pod 50 miligrayů, což je hranice, při které lékaři hovoří o potencionálně zvýšeném riziku vzniku malformací. Teprve až ozáření dávkou jednoho graye (jednotka absorbovaného ionizačního záření) způsobuje u poloviny plodů znetvoření až smrt.

Rentgenování pánevní oblasti není dovoleno a musí být vždy použita olověná ochrana. Ruce, nohy, čelist, hrudník, plíce a hlava mohou být v případě potřeby rentgenovány, protože potřebná dávka záření je velmi nízká. Rentgenování v oblasti břicha by se mělo raději nahradit vyšetřením ultrazvukem a rentgenovat jen tehdy, když to skutečně jinak nejde. Pro plod není vyloučeno riziko leukémie i pod prahovou hodnotou.

Použití kontrastních látek s obsahem jódu při rentgenování může mít také vliv na plod. Od dvacátého týdne těhotenství začíná fungovat jeho štítná žláza a velká dávka jódu tlumí práci tohoto orgánu a jeho funkce se může snížit.

Od dvacátého týdne těhotenství by nastávající matka neměla podstupovat vyšetření štítné žlázy pomocí radioaktivních prvků, které se mohou ukládat ve štítné žláze nenarozeného dítěte.

Operace:

Při normálních zákrocích nevzniká pro nenarozené dítě žádné riziko. Léky, které se při operaci používají (sedativa a narkotika, svalová relaxans - na uvolnění svalstva, analgetika), tolik nepoškozují plod.

Některé zákroky mouhou proběhnout i při lokální anestézii (peridurální anestézie - někdy se používá i u porodu), která zatěžuje plod mnohem méně než celková narkóza. Při lokální anestézii může lékař operovat těhotnou ženu jen od podbřišku níže.

Návštěva zubaře:

Injekce na znecitlivění jsou pro těhotné ženy vhodné, protože látky v nich obsažené nepronikají placentou. Roztoky na dezinfekci nebo vyplachování úst také nezatěžují plod. Amalgám jako směs s těžkým kovem není ideální výplňovou hmotou. V případě nutnosti se mohou i v těhotenství takové plomby odstraňovat bez zdravotních rizik, ale nahrazovat amalgámové výplně jinými materiály právě v těhotenství není zrovna nejvhodnější. Zákroky z oblasti čelistní ortopedie (např. odstraňování zubů moudrosti) je vhodnější odsunout až na dobu po těhotenství a kojení.

Léky:

Nejrizikovější období těhotenství co se týká rizika potratu či malformací je prvních šedesát dnů po oplodnění, kdy se vyvíjejí vnitřní orgány a embryo reaguje velmi citlivě na jedovaté látky. V dalším období se citlivost snižuje, ale přesto může vždy dojít k poruchám funkce některých orgánů a k anomáliím. Veškerou léčbu vždy konzultujte s lékařem (fakt je, že na příbalovém letáčku není upozornění, že škodí plodu, ale neznamená to stoprocentní bezpečnost).

Infekce:

Těžké infekce, jako například zápal plic nebo infekce močových cest, se musí léčit nejen kvůli matce, ale i kvůli nebezpečí nákazy plodu. Při infekcích způsobených bakteriemi předepíše lékař antibiotika jako penicilin, cephalosporin a erytromycin.

Je potěšující, že více než 90% všech nemocí lze léčit i v těhotenství tak, aby se nenarozenému dítěti neublížilo.

Celiakie:

Je to onemocnění, na které poukazují protilátky proti glutenu (lebku), bílkovině, která je obsažená v pšenici, ječmeni, ovsu a žitě.
U všech žen kromě jedné, které měly přítomny protilátky v krvi byla celiakie potvrzena biopsií - odebráním vzorku tkáně z tenkého střeva. Při onemocnění celiakií totiž dochází při konzumaci lepku k zánětlivému poškození střevní sliznice.
Neléčená celiakie může být příčinou řady zdravotních potíží, jako např. narušené trávení, hubnutí, průjem či chudokrevnost.
Odhaduje se, že tímto onemocněním trpí asi milión Evropanů. Jedinou zatím dostupnou léčbou je přísná celoživotní bezlepková dieta.