změny a vlivy
Téměř vše, co těhotná žena sní, vypije nebo vdechne, si najde cestu k jejímu dítěti.
To však může mít v některých případech tragické následky. Látky, které způsobují vrozené vývojové vady, se nazývají teratogeny. Jedním z příkladů teratogenu je Thalidomid, sedativum předepisované v 60. letech, jehož užívání způsobilo, že se stovky kojenců narodily s "ploutvemi" namísto rukou a nohou; dalším je Diethylstilbestrol (DES), přípravek, který byl v letech 1941 až 1971 předepisován jako prostředek zabraňující potratům a který má od té doby na svědomí tisíce mladých žen umírajících na rakovinu pochvy a další stovky tisíc, které jsou postiženy různými malformacemi.
Předepisované léky jsou však pouze jednou kategorií teratogenů. Každodenně užívané produkty, mezi něž patří káva, čaj, aspirín a jiné volně prodejné léky, jsou současně drogami, které mohou ohrozit plod. Totéž platí pro pivo, víno a lihoviny. Těhotná a kojící žena by se proto měla vyhnout všem lékům, které nejsou nezbytné, bez ohledu na to, zda jsou na předpis či nikoli. Jakákoli návyková droga, jako je crack, kokain, heroin, morfin, opium a methadon, může u dítěte vyvolat závislost, ale také kongenitální malformace, retardovaný růst, poruchy příjmu potravy, nepravidelný režim spánku a průjem; kojenec závislý na droze má okamžitě při porodu abstinenční příznaky. K dlouhodobým účinkům na dítě, jehož matka užívala ilegální drogy, patří hyperaktivita a poruchy učení.
Těhotná žena by se měla vyhnout i aspirínu, obzvláště ke konci těhotenství, protože tato látka může zasahovat do mechanismu srážení krve matky i dítěte a tím zvýšit riziko krvácení. Antibiotika, například tetracyklin, zanechávají na zubech dítěte trvalé skvrny a u nezralých dětí mohou retardovat růst končetin.
Nebylo prokázáno, že by kofein, který se vyskytuje v kávě, čaji, nápojích podobných cocacole, čokoládě a některých lécích zmírňujících bolest, způsoboval vrozené vývojové vady; může však zvyšovat srdeční frekvenci plodu i matky, proto by se jeho příjem měl v těhotenství omezit na minimum.
Toxické účinky na plod a matku mohou mít také vitamíny, obzvláště jsou-li podávány ve velkých dávkách. Těhotná žena by se měla vyvarovat nadměrného množství vitamínu A (hrozí poškození zraku), B6 (hrozí poškození nervů matky), C (denní dávka by neměla překročit 1000 miligramů), D (může vyvolat hyperkalcémii), E (může zvýšit krevní tlak matky) a K (nebezpečí novorozenecké žloutenky).
Každý lék, jenž je pro zdraví matky nezbytný, by se měl podávat v nejmenších možných dávkách a po nejkratší možnou dobu. Plod je nejvíce ohrožen v prvních třech měsících, kdy se vyvíjejí nejdůležitější orgány; každá žena, která plánuje těhotenství nebo se dozví, že je těhotná, by se proto měla poradit se svým gynekologem o všech lécích, které užívá nebo užívala. O svém stavu by měla uvědomit také své ostatní lékaře.
Jen málo z toho, co se děje v lidském životě, se zdá být tak zázračné jako právě těhotenství, při kterém tělo prochází složitými proměnami a dává vznik novému životu. Během devíti měsíců ženské tělo prochází výraznými hormonálními změnami, aby dokázalo vyživit vyvíjející se plod. Tělo zdvojnásobí až ztrojnásobí hladinu některých hormonů a po celou dobu těhotenství produkuje dva zvláštní hormony - progesteron a placentový gonadotropin / HCG /. Děloha se začne výrazně měnit a rychle zvětšovat svůj objem z velikosti hrušky v prvním měsíci těhotenství na asi sedminásobek až osminásobek v době porodu. Kosti a šlachy v pánevní oblasti ženy se rozvolní, takže se pánevní otvor může rozšířit a umožnit tak úspěšný porod.
V této době tělo prochází také dramatickými metabolickými změnami. Ve všech tkáních se zvyšuje syntéza bílkovin, v krvi se zvyšuje hladina tuků a cholesterolu, tělo z potravy vstřebává vyšší množství vápníku, hořčíku, fosforu, draslíku, železa a dalších živin, aby se mohl plod zdárně vyvíjet. K těmto změnám dochází postupně od prvního měsíce, kdy je zárodek dosud v ranném stádiu vývoje. Nejpotřebnějším prvkem samotného těhotenství je zcela bezpečně hořčík, jehož potřeba právě v těhotenství stoupá až na trojnásobek. Jenomže většina z nás, a tedy i ženy, které nejsou gravidní, nemají toho prvku v těle dostatek, takže těžký dopad tohoto nedostatku je zcela evidentní. A právě to je jedna z příčin, která má na svědomí to, že se rodí těžce postižené děti. Hořčík je prvek, který se v těle zúčastňuje zhruba na jednom stu enzymatických reakcí a v podstatě snad neexistuje proces v těle bez účasti hořčíku. Hořčík najdeme v přírodních zdrojích v zelené listové zelenině, luštěninách, ořeších, celozrnných obilovinách, pšeničných klíčcích, jablkách, rybách. Pro úspěšné přisvojování hořčíku jsou potřebné další látky jako vápník, vitamín E vitamíny B2 a B6 a samozřejmě vápník. Potřebný poměr mezi hořčíkem a vápníkem je 1:2, čili na 100mg hořčíku potřebujeme 200mg vápníku. Těchto látek je v naší stravě opravdu nedostatek. Rafinovaný / bělený cukr /, bělená mouka, rafinované oleje dramaticky snižují hlavně hořčík v těle. Pochopitelně by bylo daleko lepší, kdyby se tyto potřebné minerály a vitamíny dostávaly do těla potravou, ale bohužel to není v současné době zajistitelné. Přesto je vhodné zajišťovat přísun těchto látek např. Obilnými klíčky. K mé radosti bylo zjištění, že gynekologové již téměř každé ženě předepisují po celé těhotenství hořčíkové preparáty. "Jestliže tomu u vás tak není, pak si o ně určitě požádejte".
Hladina těhotenského hormonu gonadotropinu / HCG /, která vyvolává těžké potíže jako nausea nebo zvracení zvané " ranní nevolnosti ", ke kterým může docházet i večer nebo kdykoliv během dne se dá minimalizovat např. Pitím slabšího mátového čaje nebo kousáním trošky zázvoru.
V závěrečných měsících často trápí nastávající maminky pálení žáhy. Je to způsobeno tlakem zvětšené dělohy, jež vytlačuje potravu nahoru zpět do jícnu. Konzumace menších porcí jídla v častějších intervalech může tento problém zmírnit. Některé ženy trápí od začátku těhotenství zácpa, proti ní je skvělý prostředek zlaté lněné semeno - 2 x denně zapít 1 polévkovou lžíci asi 3 dcl čisté neperlivé vody. Můžeme podávat celé těhotenství. Od 36. týdne se doporučuje k ulehčení porodu popíjení čaje z malinového listí, denně 3 šálky do porodu.
A to nejdůležitější nakonec: vynechejte ze stravy vše, co by mohlo děťátku nějak škodit. Především je třeba se vyhýbat alkoholu a kouření. Je třeba velmi vážně varovat před konzumací jakýchkoliv uzenin. To platí i pro tkzv. " dietní šunku " V druhé polovině těhotenství je velmi dobré omezení přísunu soli a solených potravin, lilkovitých rostlin - především brambor a jejich nahrazení hlavně obilovinami. Na druhé straně to zase nepřeháníme s jídlem ze sóji, protože podávaná ve větší míře rozrušuje červené krvinky a ani z ovesnými vločkami vločkami, protože ty zase ve větší míře potom snižují obsah vápníku v těle. Že nastávající maminky by neměly brát žádné chemické léky, považuji za zcela samozřejmé.
Jestli se budou maminky řídit těmito radami, porodí děti nejen zdravé, ale i fyziologicky neobyčejně vybavené se silnou imunitou. Protože to nejdůležitější na světě je zdraví a u našich robátek to platí dvojnásob.
Těhotenství
Pod pojmem těhotenství (gravidita, graviditas, prenatální vývoj) rozumíme stav, kdy se v mateřském těle z oplodněného vajíčka vyvíjí nový jedinec tedy je to doba od početí po narození dítěte. Oplodněné vajíčko se uhnízdí (niduje) v děloze, kde se z něho vyvíjí zárodek, později plod.
Těhotenství trvá přibližně deset lunárních měsíců = 40 týdnů = 270-280 dní. Dítě se v matčině děloze postupně biologicky vyvíjí a současně vzniká citový vztah mezi maminkou a dítětem. Již v těhotenství je dítěti zprostředkována komunikace s matkou prostřednictvím krve jež zprostředkovává lůžko (placenta). Placenta předává z mateřské krve živiny a kyslík plodu a odebírá zplodiny látkové přeměny plodu.. Dítě vnímá pohyby, hlas i pocity matky. Dotýká se ho i celá řada dalších okolností - strava, kouření, nemoci, které matka v těhotenství prodělala, různá záření, např. rentgenové.
Organismus ženy reaguje na těhotenství jako celek. Nejvýraznější změny nastávají na rodidlech, v prsní žláze, močovém a endokrinním systému.
Každá těhotná žena má pravidelně navštěvovat prenatální poradnu, kde je průběh těhotenství kontrolován a žena se i psychicky připravuje na porod, který ukončuje těhotenství.
Na zdravý emocionální vývoj dítěte může mít vliv zda je chtěné. U nechtěných dětí byla pozorována v průměru vyšší nemocnost, školní problémy, nižší úroveň sociálních dovedností a zvýšená tendence k obezitě. Také duševní zralost rodičů. Velmi mladí rodiče nejsou sami dosud vyzrálí, dítě pro ně může být velkou komplikací, spíše překážkou. Naproti tomu rodiče pokročilého věku bývají zase příliš úzkostliví. Což se rovněž odráží na psychice dítěte.
Pro zdravý vývoj dítěte je důležitá i role otce, i když mu není zprostředkována tak přímočaře. Otcova péče o matčino psychické a fyzické pohodlí je velkým darem pro vyvíjející se miminko. Je-li v pohodě maminka, pak i ono.