Mateřské mléko je doporučováno jako jediná výživa až do šesti měsíců věku kojence. Pro tuto dobu totiž zabezpečuje ideální vyváženost, kvalitu a toleranci živin k somatickému i psychickému vývoji dítěte. Je také bohaté na obrané látky. Později je však nutno výživu dítěte dále doplňovat o jiné složky potravy. Mateřské mléko může být i nadále součástí běžné výživy dítěte. Mateřské mléko u malého dítěte snižuje riziko infekce, snižuje i riziko časnějšího i pozdějšího výskytu alergie. Uvádí se, že kojení je zdravé i pro matku. V pozdějším období života žen, které kojily své dítě, je významně nižší výskyt nádorových onemocnění ženských orgánů.
Jsou však případy, kdy mateřské mléko může dítěti ublížit. Jedním z nich je nebezpečí přenosu závažné infekce z matky na dítě. Jde především o virus způsobující nemoc AIDS. Pokud se dítě nenakazí virem HIV již v průběhu těhotenství, což není moc pravděpodobné, tak může HIV pozitivní žena přenést infekci na své dítě právě mateřským mlékem. Mateřské mléko může také mít nepříznivý vliv například na vrozené onemocnění dítěte, které má porušené zpracování cukru (galaktózu), jež mléko obsahuje. Tento cukr je však obsažen i v jiném mléce a v těchto případech je proto nutné stravu dítěte dále upravovat.
Mléko matky nedonošeného dítěte je bohatší na některé živiny, zvláště bílkovinu, ve srovnání s mlékem matky donošeného dítěte. Při významnější nedonošenosti však mateřské mléko výživě novorozence nestačí a je ho nutné dále upravovat - obohacovat.
Jsou ovšem takové matky, jež nemohou kojit nebo mají malé množství mléka. Je to asi dvě až tři procenta žen. Nemá-li žena dostatek mateřského mléka, je nutné dítě přikrmovat. Dítě má výživu smíšenou.