Krvácení v těhotenství

Krvácení se může objevit na samém začátku těhotenství, když se oplozené vajíčko zahnizďuje v děloze. V takovém případě se krvavý výtok dostaví ještě před očekávaným termínem menstruace, a je tedy známkou úspěšného spojení vajíčka a spermie a dobrým znamením pro páry, které usilují o početí děťátka.

Krvácení od 28. týdne a ke konci těhotenství bývá zpravidla způsobeno změnami placenty. Ta se může v některých případech uvolnit již před plánovaným těhotenstvím. Může jít ale i o méně závažné změny, například o nevhodnou polohu placenty.

Když se v posledním trimestru těhotenství objeví krvácení, je třeba okamžitě odjet do porodnice, při silném krvácení si ihned lehněte a zavolejte rychlou lékařskou pomoc, která vás dopraví na kliniku. Pokud se placenta uvolní nedlouho před plánovaným termínem porodu, zpravidla je porod vyvolán. Pokud ale hrozí předčasný porod, snaží se ho lékaři oddálit, aby mělo děťátko čas dokončit svůj vývoj v matčině těle.

1. Krvácení v časné graviditě - do 12. týdne těhotenství

V  průběhu prvního trimestru těhotenství se může objevit mírné krvácení - špinění, aniž by to znamenalo ohrožení těhotenství. Příčinou může být například nízká hladina hormonu žlutého tělíska (progesteronu). Jindy může krvácení vyvolat drobné poranění děložního hrdla, k němuž může dojít například při pohlavním styku. Stává se také, že se krvácení dostaví přesně v době, kdy by nastávající maminka měla menstruaci. To znamená, že nemusí mít krvácení nutně vážné příčiny, přesto by měla být žena obezřetná.

• Hrozící potrat - jedná se o stav, kdy dochází k částečnému odloučení plodového vejce, ale plod zůstává vitální (živý). Velice často vzniká krevní výron (hematom) pod placentou. Bývá doprovázen slabým krvácením nebo špiněním (odchod menšího množství tmavší krve) a někdy i pobolíváním podbřišku. Nedochází ale ke zkracování a otevírání čípku děložního. Vždy je vhodná návštěva lékaře, který přesně určí (zejména na základě ultrazvukového vyšetření) závažnost stavu a navrhne léčbu. Základem terapie je klidový režim (doma nebo v nemocnici) a podávání hormonálních přípravků k podpoře časného těhotenství, popř. léků zpevňujících drobné cévy. Nutnost hospitalizace se řídí rozsahem krevního výronu, závažností anamnézy pacientky (opakované potraty apod.). Zohledňuje se také přání ženy. Délka hospitalizace se odvíjí od závažnosti vstupního nálezu a na jeho změnách (v optimálním případě a nejčastěji dochází k ústupu potíží ).

• Počínající potrat - nastává tehdy, kdy odloučení plodového vejce je tak rozsáhlé, že už nelze ovlivnit. Je provázen zkracováním o otevíráním hrdla děložního. Počínající potrat je vždy doprovázen bolestmi v podbřišku s krvácením a přechází do potratu probíhajícího.

• Probíhající potrat - je stav, při němž je plodové vejce vypuzeno z dělohy v celku (úplný potrat) nebo jen jeho část (neúplný potrat). Většinou se jedná o druhou variantu. V tomto případě zůstávají části plodového vejce v děloze a představují riziko prodlouženého a silného krvácení či zánětu v oblasti dělohy. Proto je třeba za této situace provést vyčištění dutiny děložní kyretáží v celkové narkóze. Výkon trvá asi 20 minut, hospitalizace je většinou jednodenní.

• Specifickým typem potratu je tzv. zamlklý potrat - v tomto případě dojde po určité době vývoje plodu (či zárodku) k jeho zástavě, odúmrti. Za této situace nemá těhotná většinou žádné potíže, ty přicházejí až po často několikatýdenní době, kdy se organizmus začne snažit o separaci (odloučení) a vypuzení obsahu dělohy. Dochází tak opět ke krvácení (tmavá krev) a někdy bolestem.

• S krvácením se lze setkat i v případě syndromu mizejícího dvojčete, kdy dochází ke spontánní redukci dvojčetné gravidity na jednočetnou. Probíhá většinou bez ohrožení druhého plodu.

• Mimoděložní těhotenství - vzniká tehdy dojde-li k uhnízdění oplozeného vejce jinde než v dutině děložní (nejčastěji ve vejcovodu). Plodové vejce se pří zanořování chová agresivně a může tak dojít ke krvácení a ohrožení života matky. Krvácení může být pozvolné s pobolíváním podbřišku nebo vzniká náhle s prudkou bolestivostí a kolapsovým stavem (při prasknutí mimoděložního těhotenství). Krvácení bývá z velké části do dutiny břišní, ale žena zpravidla lehce krvácí i navenek z rodidel. Diagnóza je stanovena na základě anamnézy, příznaků, objektivního, ultrazvukového vyšetření a vyšetření hormonálních hladin. Při podezření na mimoděložní těhotenství se provádí diagnostická laparoskopie. Výkon se řídí nálezem v břišní dutině (odstranění zničeného vejcovodu apod.)

• Krvácení může být způsobeno i jinými, méně častými příčinami jako jsou deciduální polyp (vzniká v důsledku těhotenských změn sliznice čípku děložního), myom (uzel ze svaloviny dělohy, zejména při lokalizaci v její dolní části) a zcela výjimečně karcinom (zhoubný nádor) čípku děložního.

2. Krvácení mezi 12. a 24. týdnem gravidity

Některé příčiny jsou shodné jako v předchozím případě (hrozící, počínající, probíhající a zamlklý potrat). K nim se přidávají další poruchy typické pro vyšší týdny těhotenství, budou popsány v další části týkající se krvácení mezi 24. a 40. týdnem těhotenství (vcestné lůžko a výjimečně předčasné odloučení normálně nasedajícího lůžka).

3. Krvácení po 24. týdnu gravidity

• Vcestné lůžko - je stav charakteristický uložením lůžka (placenty) v dolní části dělohy, kde je v těsné blízkosti nebo přímo zasahuje do porodních cest (0,5 % případů). Vzniká v důsledku uhnízdění oplozeného vejce v dolní části dělohy, dolním děložním segmentu.

• Existují čtyři typy:

• hluboko nasedající placenta (je v dolním segmentu, ale nedosahuje ke kanálu děložního čípku, v tomto případě je možný přirozený vaginální porod)
• vcestné lůžko zasahuje k okraji vnitřní branky kanálu děložního čípku
• vcestné lůžko přesahuje zčásti vnitřní branku
• placenta přesahuje zcela vnitřní branku kanálu hrdla děložního

• Poslední tři zmíněné stavy jsou důvodem k vedení porodu císařským řezem, a to kvůli možnému masivnímu krvácení z okraje placenty při rozšiřování porodních cest u vaginálního porodu.

Poznámka: Pokud je lůžko uložené níže v období kolem poloviny těhotenství, nemusí to znamenat jeho definitivní polohu. V důsledku zvětšování objemu dělohy může být placenta v dalších měsících o něco vytažena výše. Jestliže se však s tímto stavem setkáme v závěrečných týdnech gravidity, nedá se již změna lokalizace placenty předpokládat. Základem diagnostiky je vždy ultrazvukové vyšetření. Podstatou léčby je klidový režim, léky zklidňující dělohu, popř. přípravky snižující krvácivost. Při silném krvácení s ohrožením matky a plodu je těhotenství nutno ukončit ihned (císařský řez).

• Předčasné odloučení normálně uloženého lůžka - dochází k němu asi v 0,5-1,0 % případů, v drtivé většině v posledních třech měsících těhotenství (vyšší riziko je u žen s vysokým tlakem - hypertenze, preeklampsie, při placentární nedostatečnosti, děložních anomáliích, po úrazech břicha ...). Jde o situaci, kdy dochází k narušení cév mezi placentou a stěnou děložní, dochází k tvorbě krevního výronu a omezení funkční části placenty. Předčasné odloučení placenty může být doprovázeno silným krvácením (jasná krev) a je přítomná výrazná nepolevující bolest dělohy, jejíž svalovina se prudce stáhne. V některých případech ale nemusí ke krvácení zevně dojít (např. při utlačení hematomu hlavičkou plodu ).

Pokud dojde k tomuto stavu, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc v porodnici z důvodu ohrožení života plodu i matky. Diagnostika je založena na objektivním vyšetření (s detekcí srdeční aktivity plodu), doplněném ultrazvukem. Jedná-li se o předčasné odloučení placenty je nutno těhotenství neprodleně ukončit císařským řezem.

• Počínající porod, nebo hrozící předčasný porod - oba mohou být doprovázeny slabým krvácením tmavší krví (špiněním) z otevírajících se porodních cest. K němu se přidává počínající kontrakční činnost (bolesti dělohy, nebo pouze v podbřišku podobné menstruačním bolestem). Stejně tak může dojít k zašpinění po pohlavním styku nebo po větší fyzické zátěži (např. prudké zvednutí těžšího břemene...)

• Stejně jako v časném období gravidity může být krvácení způsobeno i jinými, méně častými příčinami jako jsou deciduální polyp (vzniká v důsledku těhotenských změn sliznice čípku děložního), myom (uzel ze svaloviny dělohy, zejména při lokalizaci v její dolní části) a zcela výjimečně karcinom (zhoubný nádor) čípku děložního.