Drogy a vnější vlivy

Problémy drogové závislosti v těhotenství:

Žena plní nezastupitelnou roli matky. S tím souvisí i nejdůležitější otázka vztahující se k zneužívání drog v ženské populaci. Podle jakých společenských kritérií řešit zacházení s těhotnou toxikomankou? Do jaké míry omezit svobodnou volbu a práva matky, resp. jakými způsoby bránit svobodu a práva nenarozeného dítěte?

Způsob života drogově závislých žen je neuspořádaný a bývá ovlivněn takovými stresovými faktory, jako je nezaměstnanost, prostituce a kriminalita. Užívání návykových látek v těhotenství zhoršuje zdravotní stav ženy i jejího dítěte. Vzhledem k osobitému stylu života nevyhledávají závislé ženy příliš poradny pro těhotné. Ženy užívající vyšší dávky heroinu mívají poruchy menstruačního cyklu. Častá je i neplodnost. Také tyto skutečnosti mohou u nich být důvodem pozdější návštěvy lékaře, neboť si graviditu nepřipouštějí. Při kontaktu s poradnou nejeví drogově závislé obvykle velkou ochotu ke spolupráci. Anamnestické údaje se často podaří doplnit až po více vyšetřeních anebo až na poslední chvíli před porodem. Informace o délce užívání drogy jsou obvykle velmi nepřesné, neboť většina matek si jen velmi těžko vzpomíná na přesné údaje.

V důsledku své závislosti a rizikového životního stylu jsou drogově závislé ženy oproti jiným gravidním, podle tvrzení lékařů, vystaveny častějšímu výskytu různých somatických poruch.

S drogovou závislostí úzce souvisí i změna psychiky, nedostatečná výživa a hygiena, promiskuita spolu s prostitucí a nechráněným sexem působí častá zánětlivá onemocnění ženy. Snížená obranyschopnost organismu, nezájem o vlastní zdravotní stav v těhotenství a o vývoj plodu opět zvyšují riziko infekcí. Nejčastějšími komplikacemi těhotenství u toxikomanek jsou zejména potrat, předčasný porod a záněty porodních cest. U těhotných žen užívajících nealkoholové drogy jsou např. častější anémie, endokarditis, hepatitis atd. Předčasný odtok plodové vody je častý zejména u gravidních užívajících heroin. Každá gravidita toxikomanky by měla být sledována jako vysoce riziková gravidita. Většina návykových látek lehce prostupuje přes placentu a v krvi plodu dosahuje stejných nebo i vyšších koncentrací než u matky. Plod se tak stává pasivním nedobrovolným narkomanem. Rizikové jsou výkyvy hladin návykových látek v krvi v období abstinence a předávkování a také jedná-li se o polytoxikomanii.Bez rizika není ani detoxikace během těhotenství, zejména pokud by probíhala bez monitorování plodu.

Zneužívání drog:

Poměrně rychlý nástup zneužívání drog mezi ženami způsobil, že na novorozenecká oddělení jsou přijímáni novorozenci, kteří jsou v průběhu děložního života vystaveni prostřednictvím svých matek přímému účinku návykových látek. Lékaři upozorňují, že krátce po narození přestává dodávka drogy od matky a u novorozence se může začít projevovat abstinenční syndrom. Mimo druh drogy, na kterém je matka závislá, závisí výskyt a závažnost abstinenčního syndromu u novorozence na čtyřech faktorech: dávce drogy užívané matkou, časovém intervalu od poslední dávky, době trvání drogové závislosti a gestačním věku dítěte (tj. stáří plodu v děloze se udává obvykle v týdnech).

Nejčastější drogy, které vyvolávají pasivní závislost u novorozence, jsou: barbituráty, alkohol, nikotin a heroin. Z klinických projevů abstinenčního syndromu u novorozenců jsou nejčastější poruchy dýchání, svalového tonusu, třes končetin až křeče, dále zívání, slinění, škytavka, kýchání a silné pocení. Děti žen závislých na opiátech mají nižší porodní váhu. Zejména při návyku na heroin je časté zvracení a průjem. Další následky návyku na heroinu jsou dlouhotrvající problémy s pitím, zvýšená dráždivost, poruchy spánku, později poruchy chování a učení. Opiáty dobře procházejí placentou, a proto se abstinenční příznaky vyskytují téměř u každého novorozence matky závislé na heroinu.

U těhotných žen závislých na heroinu je pro vývoj plodu velkou pomocí substituční léčba, která úroveň drogy v těle matky stabilizuje. Přesto, že metadonová léčba závislých na opiátech není optimální, je v těchto případech asi nejpřijatelnější. Možné ohrožení plodu snižuje i skutečnost, že se již matka nemusí tolik zabývat prostitucí či kriminální činností. Nejčastěji bývá u gravidních heroin kombinován s nikotinem, další kombinací je heroin s alkoholem.

V dalším vývoji dítěte matky závislé na heroinu se často vyskytují poruchy somatického charakteru, retardace růstu, poruchy chování, učení, často agresivita, impulzivita apod.

Specifický problém je alkoholický syndrom. V těhotenství nelze žádnou dávku alkoholu považovat za bezpečnou. Ženy by měly během těhotenství i laktace dodržovat naprostou abstinenci. Je potvrzeno, že alkohol má i v malých dávkách nepříznivý vliv na psychomotorický vývoj kojenců a dostává se i do mateřského mléka.

U novorozence se zdravotními potížími je nutná léčebná péče (mnohdy i na specializovaných odděleních), a tím je prodloužen pobyt v nemocnici. Hospitalizaci často prodlužuje i problematický kontakt s matkou a nejasná situace okolo odchodu dítěte z nemocnice. Zájem o drogu nezřídka převyšuje zájem o dítě. (Např.: U sledovaných novorozenců projevilo zájem o zdravotní stav svého dítěte pouze 40 % matek nebo otců.

Novorozenci matek toxikomanek jsou častými adepty na umístění v kojeneckých ústavech, v lepším případě se dostávají do náhradní rodiny.

Úmrtnost novorozenců s abstinenčním syndromem matek závislých na drogách je nižší než 5 %. Jejich další prognózu ovlivňují rizikové faktory během gravidity, porodu a přímého působení jednotlivých návykových látek na vývoj plodu.

Ohrožování plodu - ohrožování dítěte?

Pokud těhotná žena bere drogy nebo pije alkohol, lékaři jí v tom nemohou zabránit, přestože vědí, že poškozuje zdraví svého dítěte. Pokud budoucí matka nedá na domluvy, nikdo ji za to nemůže trestat. Chybí zákon, podle kterého by mohla být stíhána. Za ohrožování dítěte je považována vědomá činnost vedoucí k jeho poškozování.

Samo užívání drog není v České republice trestné, takže "fetující" budoucí matky není za co stíhat, záleží jen na jejich vůli. Názory jak řešit problematiku gravidních toxikomanek jsou různé.

Cílem je zabránit v průběhu těhotenství výkyvům v hladině drog a vzniku abstinenčního syndromu u novorozence. Poškození plodu v děloze působením drog nelze zatím zabránit. Mnoho žen, zejména v počáteční fázi těhotenství, užívá drogy záměrně ve snaze vyvolat spontánní ukončení gravidity. Ve velkém počtu případů je tento postup úspěšný, ale ne vždy.

Někteří lékaři dokonce navrhují, aby byly závislé těhotné ženy v zájmu dítěte podrobeny léčbě násilím. Přibližně v 75 % států Evropy existuje pravomoc nedobrovolně podrobit závislé lidi léčení.

Jedná se především o osoby ohrožující určitým způsobem a jednáním samy sebe. V případě těhotných žen dochází k ohrožování druhé osoby. Odvykací léčba během těhotenství se musí dělat citlivě, naprosto nezbytné je monitorování plodu.

Přímo úměrně s přísností trestu roste i počet neodborně provedených interupcí a rovněž počet žen, které ze strachu před zjištěním drogy v těle raději úplně vynechají prenatální péči o dítě (pravidelné lékařské kontroly).

Je-li přítomnost drogy zjištěna při porodu, ztrácí žena právo na soukromí a nad jejím počínáním a péčí o novorozence je stanoven povinný odborný dohled.

Lékaři varují, že s přibýváním lidí závislých na drogách stoupne i počet dětí, které po celý život ponesou zdravotní následky z nezodpovědnosti svých matek.

Věznění těhotných žen rozhodně nenarozeným dětem neprospívá. Veřejná politika a opatření navržená na kontrolu drogově závislých těhotných žen se dělí na tři typy opatření:


1. protitoxikomanická opatření - Jedná se především o zákony a opatření proti užívání drogy během těhotenství a také o zpřísněné postihy dealerů vědomě poskytujících drogu těhotné ženě.


 2. opatření proti kriminalitě - Trestným činem je zde ohrožování zdraví a života nenarozeného dítěte. Práva nenarozeného dítěte a jeho zájmy jsou zde jednoznačně upřednostňovány a dokonce povýšeny nad právem ženy svobodně rozhodovat o svém těle.


 3. informační opatření (poradenství) - Jedná se o speciální poradenství s odborným dohledem, v rámci něhož se žena pravidelně, povinně podrobuje drogovým testům.

Všechny typy jsou zaměřeny na trestání těhotných užívajících kokain a na co nejlepší ochranu nenarozeného dítěte.

Ve vězení matky prožívají permanentní stres, nemají dostatečnou zdravotní péči, proto se v posledních letech uvažuje o přerušení trestu a jeho nahrazení vhodným léčebným programem.

V zájmu ženy je získat fyzické i psychické zdraví a dost síly na to postarat se o dítě.

Cílem programu péče o těhotnou ženu a plod zahrnuje nezbytné základy péče o dítě, různou osvětu v oblasti sexu, chorob AIDS a jejich prevenci. Součástí je i prevence před depresivními stavy a před pokusy o sebevraždu. Účelem je nejen získat základní znalosti a dovednosti v péči o dítě a vlastní osobu, ale zároveň vyvolat pozitivní motivaci k životu a absolutní odpoutání se od své minulosti. Musí dojít k všeobecné změně životního stylu.

Péče o budoucí matku toxikomanku v ČR:

Protidrogová komise ČR ve spolupráci s Charitou zřídila v Českém Těšíně azylový domov pro ženy závislé na drogách. Mohou v něm pobývat i narkomanky se svými dětmi. Cílem pracovníků domova, který je první tohoto druhu u nás, je mimo jiné vysvětlovat závislým ženám škodlivost drog a nabízet různé terapeutické programy.